Historie obce

První majitelem obce Tyniska psáno s dvěma „es“ „Tynisstka“ byl  majitel tvrze Jestříbec, zeman Aleš. Po jeho smrti připadlo Tynisstko králi Václavu IV a od něho ho dostal Jan řečený „Divoký“ , Mikuláš z Jemniště, jeho bratr Mikuláš z Prahy písař Komory královy za 300 kop roku 1399. Zde máme první datovaný dokument, který považujeme za první písemnou zmínku. Ano dobře počítáte, to by bylo obci dnes 610 let ,ale Tynisstko existovalo již před tímto datem. Před oslavou 650 let založení obce v roce 1984 byl v archivu nalezen dokument, o sporu dvou pánu o poddaného z obce Tynisttko datovaný okolo roku 1334, z toho se vychází dnešních 675 let., ale pojďme dál.

Roku 1468 tudy táhlo vojsko vedené uherským králem Matyášem proti králi Jiřímu z Poděbrad a tvrz společně s okolními sídly byla vypálena.. Pozdějšími majiteli tvrze byli páni z Ryzmberka, Ryzemberkové prodali tvrz v roce 1545 městu Vysoké Mýto. Roku 1548

byla tvrz prodána Chroustovickému panství a je tímto panstvím spjato až do roku 1850, kdy se obec osamostatnila.

Ve zmiňovaném období to je od roku 1548 do roku 1850 se měnily majitelé poměrně často. .Jetu jeden zajímavý příběh a ten za zmínku stojí. Ten se datuje k roku 1779.Filip Kinský v té době vlastní Chroustovického panství a přítel císaře Josefa II, byl stíhán pro souboj s polským hrabětem, který byl přítelem polského krále Stanislava. Zatýkací komando, které přišlo hraběte Kinského zatknout, se přišlo posilnit do Chroustovické hospody. Osud tomu chtěl, že v tu dobu tam seděl tehdejší mlynář Týnišťka pan Salášek, který se vracel z Chrudimského jarmarku. Když se dozvěděl, co mají panové za lubem, spěchal na Chroustovický zámek varovat hraběte a ten měl dost času na vyhledání úkrytu.Když ho komando přišlo zatknou na zámek, byla postel ještě tepla. Po uplynutí lhůty na zatčení, se hrabě vypravil za mlynáře Saláške na Týnišťko a ptal se co že požaduje za uchráněnou svobodu..Mlynář za tuto službu žádal pozemky okolo mlýna, které dostal.

Po roce 1781, kdy byl vydán toleranční patent, se v obci začali projevovat „blouznivci“ či „deisti“. Byli to lidé, kteří odmítali stávající náboženství a k žádnému se nehlásili. Občas, ale museli udělat výjimku. Byl to třeba důvod, když se chtěli mít svatbu nebo křest. Hlásili se tu k jednomu, či druhému náboženství, aby faráři z okolních farností to neměli tak jednoduché s evidenci, protože ti to měli za povinnost podávat o nich zprávy vrchnosti.

V roce 1838 byla postavena zvonička.

Od roku 1850, jak už jsem jednou zmiňoval , se obec stala samostatnou. V roce 1889 mlynař zbořil pozůstatky tvrze na rozšíření mlýna. V roce 1891 při povodni vzala voda mosty přes Loučnou.

V roce 1909 byl založen sbor dobrovolných hasičů schválením obecním výborem 19.března.. První hasičská výborová schůze proběhla 20. května. To se stalo ještě ve starém Rakousku-Uhersku.

V letech 1914-1918 jsou starosty obce pan Václav Ledajaks a Jan Peterka.

Za první světové války působilo v ruských legiích několik občanů z Týnišťka. Nejslavnější z těchto je Karel Voženílek, který byl povýšen až na generála. Při jejich návratu bylo na Zámrskem nádraží několik set lidí, včele s okresním hejtmanem. Na počest obětem padlým v první světové války byl v roce 1923 vybudován pomník z deseti jmény obětí.

V roce 1919 byl založen „SOKOL“. Pro cvičení byl využívali sál v hospodě u Klementů a venkovní prostory v písníku u Trenklerů, kde měli hrazdu a podobně. Sokol vydržel v obci asi do roku 1948.

V období roků 1919-1929 je starostou obce pan Čeněk Černý

V roce 1929 obcí projížděl první československý prezident Tomáš Garyk Masaryk, který zvěčnil svůj podpis v kronice. Od roku 1929 do roku 1940 je starostou obce Karel Jirout, svoji úřadovnu měl doma.

V roce 1934 prodala obec 200 ha lesů, městu Vysoké Mýto.

 

Ve druhé světové válce, pod Háchovou vládou byl jmenován vládní komisař Jan Procházka , který byl řídícím Tyništské školy. Potom ho vystřídal Josefem Bezdíčkem, rolník čp.33 Občané Týnišťka pomáhali partyzánské skupině Krylov v lesích, především v obstaráváním jídla a jiné pomoci Ač vládní komisař o partyzánech věděl, nikdy nedošlo k represi ze strany německých okupantů i když od pamětníků vím, že obec byla obklíčená a hledali se partyzáni. Ty se však nenašli a němci odtáhli.

Ve dnech 5.-8. května došlo na schodišti hostince Klementových k tragické události. O události je několik verzí, ale jisté je, že byli postřeleni německými vojáky Karel Jirout a František Matras. Karel Jirout zemřel ve Vysokomýtské nemocnici a Matras byl doživotním mrzákem.

Po roce 1945 vznikl akční národní výbor.

Od roku 1946 do roku 1950 je předsedou MNV pan Otakar Nemanský. V těchto letech probíhá kolektivizace zemědělství, potraviny jsou na lístkový příděl. V roce 1947 je prohlouben rybník. Kancelář JZD a úřadovna MNV se nacházejí u Dušánků., protože majetek Dušánků a Bezdíčků je v roce 1948 konfiskován, jedná se o čísla p. 33, a 34.

Je to i milník vedení kroniky. Do roku 1948 ji vedl Judr. Václav Jílek, advokát z Vysoké Mýta. Potom vedl kroniku Bohumil Šotner, ředitel národní školy v Týnišťku

Od roku 1950 je včele MNV žena Zdeňka Zahradníka do roku 1952, kdy ji nahradil Jaroslav Jetmar, který je do roku 1957 předsedou MNV, kde ho opět nahradil této funkci Otakar Nemanský.

V roce 1956 je vybudovaná kanalizace středem obce. Od Slatinků až pod Bártovi. V roce 1960 je zrušen okres Vysoké Mýto. V roce 1957 je založeno JZD Týnišťko Jaroslav a roce 1960 je postaven kravín.

V roce 1964 je postaven a slavnostně otevřen nový obecní úřad , u kterého dnes stojíme. Jednalo se však o jednopatrovou budovu s požární zbrojnicí.

V roce 1971 je dokončena kanalizace v celé obci. Předsedou NMV se stává Milan Horáček. O rok později dochází ke sloučení JZD Týnišťko , Jaroslav s JZD „Pokorok“ Slepotice.

V roce 1973 jsou dokončeny autobusové zastávky u statní silnice, demolice Mňukovo č.p. 12 a Hebkého č.p. 48.

 

8.května v roce 1974 je byl slavnostně otevřen kulturní dům, tak jak ho vidíme v dnešní podobě. Počet obyvatel v té době je 209. Protož výstavbou kulturního domu je zrušena požární zbrojnice je obratem budována společně z budovou prodejny potravin, Která je dostavěna v roce 1976. Byla postavena točna pro autobus z důvodu zrušení školy.

 

V roce 1984 proběhla oslava 75 let založení SDH Týnišťko na Šípkovi louce. V roce 1987 byla provedeno odbahnění rybníka a postavení hráze s kavernou.

 

V roce 1990 se stává starostou pan Alexander Trenkler.

 

V roce 1993 byl v celé obci proveden nový asfaltový povrch. Od roku 1995 do roku 1997 je tvořen nový územní plán s programem obnovy venkova. V roce 1997 je provedena výměna

Světel veřejného osvětlení a přidání v ještě neosvětlených ulicích.

 

V roce 1994 se stává starostou pan Lumír Jirout.

 

V roce 1998 je provedena kabelizace telefonu s napojením na Uherskou ústřednu a celkově opravena zvonička.

Rok po té je vyměněna střešní krytina na kulturním domě. V říjnu 2000 je provedena plynofikace obce. V roce 2002 je udělaná nová střecha na prodejně potravin.

 

V roce 2002 byl starostou obce zvolen pan Stanislav Kopecký..

 

V roce 2003 proběhla kabelizace sítě elektrického vedení a jelikož světla veřejného osvětlení byli převážné většině umístěny právě na sloupech veřejného osvětlení, muselo vybudovat kompletně nové osvětlení a rozhlas. Ještě v tomto roce byla vyměněna střešní krytina na bývalé škole.

V roce 2004 bylo provedeno restaurování a oprava pomníku padlých.

V roce 2005 byla provedena internetizace knihovny, oprava schodů na OÚ a byla započata projektová dokumentace vodovodu.

V roce 2006 bylo provedeno restaurování pomníčku u zvoničky.

V roce 2006 -2007 byl vybudován vodovod.

V roce 2009-2010 je vybudováno víceúčelové hřiště.

 

 

 

 

Starostové:

 

Ledajaks Václav č.p. 55 1914-…..

Peterka Jan č.p.10 …….-1918

Čeněk Černý č,p 47 1919-1928

Karel Jirout č.p 54 1929-1940

Vládní komisaři Háchovi vlády 1940-1945

Jan Procházka – řídící zdejší školy

Josef Bezdíček č.p 33

 

Nemanský Otakar č.p.51 1946-1950

Zahradníková Zdeňka 1950-1952

Jetmar Jaroslav 1952-1957

Tajemník MNV – Růžek Jan 1952-1957

Předseda MNV Nemanský Otakar č.p.51 1957-1970

tajemníkem Pitra Karel

Horáček Milan č.p 51 1971-1990

Trenklér Alexandr č.p 1990-1994

Jirout Lumír č.p.54 1994-2002

Kopecký Stanislav č.p 5 2002-2014